Korona stále dokola, odevšud a všude. A tak jsem si řekla, že napíšu report, jak to vypadá u nás u lesa za těchto nelehkých časů.

Pandemie a s ní spojený nouzový stav nám dovolil (jelikož já jsem na mateřské a můj muž Lukáš je vychovatelem v soukromé škole) zůstat doma, spolu, jako rodina. A tak si užíváme společného rodinného života, kdy děti nemusí ještě řešit žádné úkoly a my po nocích pracujeme a řídíme na dálku bezobalový obchod. A přes den se věnujeme dětem, zahradě a nedokončeným projektům.

Poslední dobou mi přijde, že se do zero waste pouští čím dál více (především mladých) lidí. Facebookové profily, instagram a blogy se hemží dokonalými fotkami dokonalých zero waste výbaviček. Když zadám na pinterestu heslo “zero waste” vyskočí na mne krásné fotky s bílým nebo přírodním pozadím v minimalistickém stylu, obsahující krásné předměty – nerezové nádobí, skleněné nádoby, látkové utěrky, čerstvou zeleninu nebo luštěniny, dřevěné kartáče apod. Vše krásné, čisté, uspořádané. Zero waste na první pohled vypadá velmi lákavě, se svým minimalistickým okázalým a přitom přírodním designem. A snad i proto se stává tento styl tak populární a lákavý – nejen pro nás, ale i pro byznys.

Jsem prostě špatná podnikatelka, jde mi o dobrou věc víc než o to, prodat toho co nejvíc. Takže tímto článkem si tak trochu podtrhávám svojí vlastní židli. Ale mně to prostě nedá. Já jsem se totiž taky dala nachytat. Číst dál →