Roušky u nás šije Lukáš. Používáme - jak jinak - pratelné.

Žijeme pod stromy za časů korony

Korona stále dokola, odevšud a všude. A tak jsem si řekla, že napíšu report, jak to vypadá u nás u lesa za těchto nelehkých časů.

Pandemie a s ní spojený nouzový stav nám dovolil (jelikož já jsem na mateřské a můj muž Lukáš je vychovatelem v soukromé škole) zůstat doma, spolu, jako rodina. A tak si užíváme společného rodinného života, kdy děti nemusí ještě řešit žádné úkoly a my po nocích pracujeme a řídíme na dálku bezobalový obchod. A přes den se věnujeme dětem, zahradě a nedokončeným projektům.

Číst dál

Čtyři roky bez odpadu

aneb Jak jsme si pořídili popelnici

Říkám si, že tu dlouhou dobu mlčení bychom měli prolomit nějakou pěknou reflexí našeho bezodpadového života a možná zodpovědět i palčivou otázku, proč už nejsem na blogu ani na facebooku tak aktivní.

Číst dál

Jak jsme otevřeli BEZ.obalový obchod

Jsou to už neuvěřitelné dva roky, kdy jsme poprvé otevřeli dveře našeho obchodu. Tenkrát tedy pouze symbolicky, jelikož jsme všem slíbili slavnostní otevření 22. 5. a papíry se zasekly na úřadě a my nemohli naskladnit žádné zboží. Tak jsme alespoň napekli buchtu, navařili čaj, vítali každého kolemjdoucího a odpovídali na všechny milé dotazy. Nasypávat se začalo až o týden později. A od té doby sypem a sypem.

Číst dál

Prdelka jako v bavlnce I.

Dnes je den jako stvořený pro napsání článku o plenkách. Dnes je totiž den na ho**o. A kdo máte malé děti, tak mi jistě dáte za pravdu, že občas se prostě nejedná o žádnou metaforu. Myslím to naprosto doslovně. Chcete veselou historku? Máte ji mít…  Číst dál

Oku lahodící zero waste

Poslední dobou mi přijde, že se do zero waste pouští čím dál více (především mladých) lidí. Facebookové profily, instagram a blogy se hemží dokonalými fotkami dokonalých zero waste výbaviček. Když zadám na pinterestu heslo “zero waste” vyskočí na mne krásné fotky s bílým nebo přírodním pozadím v minimalistickém stylu, obsahující krásné předměty – nerezové nádobí, skleněné nádoby, látkové utěrky, čerstvou zeleninu nebo luštěniny, dřevěné kartáče apod. Vše krásné, čisté, uspořádané. Zero waste na první pohled vypadá velmi lákavě, se svým minimalistickým okázalým a přitom přírodním designem. A snad i proto se stává tento styl tak populární a lákavý – nejen pro nás, ale i pro byznys.

Jsem prostě špatná podnikatelka, jde mi o dobrou věc víc než o to, prodat toho co nejvíc. Takže tímto článkem si tak trochu podtrhávám svojí vlastní židli. Ale mně to prostě nedá. Já jsem se totiž taky dala nachytat. Číst dál

Luxusní porod

Už jsou to dva měsíce, co se nám doma narodil druhý syn – Albert. Porod to byl luxusní! Na jednu stranu proto, že to byl porod vědomý, rychlý, předčil všechna naše očekávání o krásném zrození a stal se velmi posilujícím zážitkem. Ale také proto, že jsme si dopřáli ten luxus na jeden den zapomenout, že nemáme popelnici a uchýlili jsme se do pohodlí jednorázu. Možnost použít jednorázové pomůcky už totiž rozhodně neberu jako samozřejmost, ale jako velký LUXUS – a stále i jako velký rozmar. Číst dál

Změna jídelníčku nutná

Chodí mi dotazy typu: “Jak nakupujete smetanu?” “Jak se obejdete bez kukuřičných pufínků pro děti?” “A co brambůrky?”

Když jsme se vydali na naší cestu ke snížení odpadu, na začátku stálo rozhodnutí, že prostě nebudeme kupovat věci – a potraviny především – zabalené v plastu, směsných nebo neurčitých, do koše putujících, obalech a budeme se snažit o minimalizaci nákupu zabalených potravin obecně – ať už do papíru nebo skla. Celý první měsíc jsme pouze nakupovali a jedli stejně jako normálně a jen se snažili pozorovat a uvědomovat si, co kupujeme, jak zabalené a co už si dál kupovat nebudeme. Rozhodli jsme se radikálně a za tímto rozhodnutím stálo velké odhodlání. Ale zabalené potraviny prostě nekupujeme. Tečka. Nebo jen velmi minimálně. Otázkou tedy zůstává: Co tedy jíte?!

Není nad to plakat nad rozlitým mlékem. Ale když bylo ve vratném obalu, tak to zamrzí dvakrát.

Číst dál

Jablečný ocet – sámodómo

Hon za octem bez obalu začíná být pro ty, kteří mají bezobalový obchod při ruce, docela úspěšným úkolem. Ale ne každý má to štěstí a spousta bezobalů zatím nedisponuje ani tím obyčejným kvasným octem. My jsme si jablečný ocet vyráběli ještě než jsme slyšeli o nějakém zero waste. Letos je jablek všude dosti. Spousta jich přijde nazmar. Doporučuji tedy si vyrobit vlastní jablečný ocet. Je to totiž mega jednoduché a není to žádná věda. Číst dál

Dovolit si dovolelkovat

My si dovolujeme rádi. Občas si dovolujeme odpočívat, když je nejvíc práce. Často jsme drzí a dovolujeme si říct nebo dělat věci, které jsou mimo hlavní proud. Minulý rok jsme si dovolili hodně. Jeli jsme totiž na dovolenou. Nechali jsme doma kozy a slepice a vyrazili jsme na týden na Šumavu na kola (nebojte, o zvířátka bylo dobře postaráno).

Věřím, že spousta lidí si řekne, že teda celej rok se snaží, tak by během té dovolenky mohli polevit a trochu si od svého snažení odpočnout. Vypnout. Zrelaxovat. Neřešit to.

Jenže to bysme nebyli my. Neumíme a nechce svoje principy opouštět jen proto, že by to bylo jednodušší. A tak když se celý rok snažíme žít bez odpadu, nepojedeme na dovolenou a nezanecháme za sebou koše plné odpadků jen proto, že máme zrovna týden volno. Ale jednodušší by to rozhodně bylo, o tom žádná. Číst dál

Let it SLOU

O Kamile Boudové jsem se dozvěděla celkem nedávno z jejího rozhovoru s kuchařkou ze Svatojánu, hned jsem zhltla i její knihu Falešná Pařížanka a začetla se do SLOU magazínů, jejichž první tři čísla jsou online zdarma. A o čem to všechno je? O módě především. Pomalé, udržitelné, lokální, recyklované a ne/recyklovatelné, Fashion revolution, odkud putuje naše oblečení, jaké je kvality, z jakých materiálů, kdo a za jakých podmínek ho vyrábí.

Kamila Boudová již několikátým rokem organizuje v Čechách festival udržitelné módy a pomalého životního stylu SLOU days. A když jsem zjistila, že v době konání budeme v Praze, nedalo by mi to se tam nejít aspoň podívat.
Číst dál