Život bez jednorázu

Ráda si dělám TO DO listy. Na všechno. A ráda je odškrtávám. Jednoho dne se na jednom takovém lístku na ledničce někde mezi „umýt nádobí“ a „uklidit špajz“ objevilo i „ZBAVIT SE JEDNORÁZU“. Už jsem řekla, jak ráda si položky na svých to do listech odškrtávám? Jo? No, nedalo se svítit, musela jsem jít a začít se otáčet. Hledat alternativy k věcem na jedno použití. A, světe div se, ony existují!

Zbavit se věcí na jedno použití může někomu znít stejně jako: Zbavit se komfortu nebo Zbavit se vymožeností moderního života. Nemyslím si, že to tak je. Rozhodli jsme se dále nepoužívat věci určené k velmi krátkému životu, protože nám přijde škoda plýtvat zdroje této planety na věci, které použijeme a vyhodíme. Takovým věcem prostě nefandíme. Bydlíme hned vedle lesa a musím říct, že kdyby někdo přišel a začal tu kácet stromy a já se zeptala, co z nich bude a on mi odpověděl, že papírové kapesníky, tak bych byla asi hodně naštvaná.

Pro inspiraci Příběh lžičky (v angličtině)

Chceme věci, které můžeme mít rádi, oblíbit si je a s láskou je používat znovu a znovu.

Alternativy k věcem na jedno použití, které používáme

Papírové kapesníky  látkové kapesníky – sáhli jsme po této „babičkovské“ verzi, pratelné látkové kapesníky. Když mám rýmu, tak mi nos vydrží mnohem déle neodřený. Řešila jsem, jak to udělat s návštěvami, když nebudu mít při ruce krabici s papírovými kapesníky. Naplnila jsem tedy dřevěnou krabici (původně designový obal na papírovou krabici s papírovými kapesníky) látkovými kapesníky. Návštěva se může s klidem vysmrkat nebo si utřít uslzené oko a před odchodem a) vhodí kapesník do našeho prádelníku nebo b) odnese si kapesník domů a při příští návštěvě přinese vypraný nebo c) odnese si kapesník domů a bude ho s láskou používat, tuto oběť jsem ochotna podstoupit 🙂

Igelitové sáčky, papírové sáčky, igelitové tašky a jim podobné  látkové pytlíky a tašky, zavařovací sklenice, nerezové krabičky (více o tom ve článku Jak nakupujeme jídlo).

Jednorázové plenky  (moderní) látkové pleny (článek už se připravuje)

Odličovací tamponky  látkové odličovací tamponky – ve skutečnosti se takto snažím upotřebit staré látkové vložky do podprsenky (určené na mlíko na útěku), ale dají se koupit třeba na Fler.cz, uháčkovat nebo ušít – použití: odlíčím, přeperu (pokud jsou hodně znečištěné, tak žlučovým mýdlem) a dám uschnout nebo dám ještě vyprat do pračky s ostatním prádlem. Já házím přímo do pračky, zatím jsem neměla problém, některé pračky však takto malé věci ucpávají a je proto lepší je prát v pracím pytlíku.

Jednorázové vložky do podprsenky (pro kojící maminky) látkové vložky do podprsenky – dají se koupit i z druhé ruky na bazarech (mám pocit, že Modrý koník je jich plný). Kdybych je kupovala teď, sháněla bych hlavně přírodní materiály, tj. hedvábí v kombinaci s vlnou a ergonomicky tvarované, aby byly co nejméně vidět pod tričkem.

Jednorázové menstruační vložky a tampony  látkové vložky, menstruační kalíšek aj. (článek už se připravuje)

Plastové lžičky, plastové tácky, papírové tácky a jiné jednorázové nádobí kovové příbory, keramické talíře, hrníčky apod. – pro velké sešlosti a párty máme dvě varianty, buď se pokryjí z našich zásob nádobí nebo poprosíme účastníky, ať si donesou svůj příbor, hrníček, ešus apod. nebo vymýšlíme taková jídla, která se obejdou bez nádobí – z tácu rovnou do pusy. Pro případ, že bych potřebovala jíst venku, nosím s sebou vždy svou vlastní kovovou lžičku.

Plastový kelímek  vlastní termohrnek – oujé, termohrnky milujem. Nosíme je všude s sebou a vlastně je často používáme i místo lahví na vodu. Děláme si do nich kávu, čaj. Necháme si do nich v kavárně udělat kávu s sebou… Jen letošní návštěva vánočních trhů se musela obejít bez svařáku, termohrnek jsme si zapomněli doma.

Papírové ubrousky  látkové ubrousky – pravda, ty ještě musím ušít, takže se prostě dá žít i bez nich. Ale vize je taková, že našijeme látkové ubrousky, které budeme používat na slavnostnější obědy, večeře u nás doma. A taky pár, které budeme nosit s sebou a používat místo papírových třeba v restauracích. Na běžné každodenní stolování je však neshledáváme jako potřebné. Prostě si po jídle dojdeme umýt ruce.

Kuchyňské papírové utěrky  hadr, normální utěrka – prostě nejsou potřeba. Případně, pokud zapomeneme předem odmítnout ubrousky v restauraci, schováme si je, odneseme domů a využijeme, pokud potřebujeme třeba lívance osušit od oleje. A potom na kompost s nimi.

Potravinářská folie  nerezové krabičky na svačinu nebo na uskladnění do lednice, případně misky do lednice přikrýváme pokličkou nebo talířem, skvělým zástupcem může být i povoskovaný ubrousek, na jehož výrobu se však teprve chystám (návody pro odvážné zde  a zde)

Alobal  používáme zavírací pekáč s poklicí, pokud potřebujeme něco přikrýt během pečení. Pro udržení jídla teplého ho strčíme do peřin (joo, metoda našich babiček). Pro udržení jídla teplého doma i na cestách existují termosky na jídlo, my se ale zatím obejdeme bez ní, i když věc je to jistě šikovná.

Pečící papír  pekáč, plech či dortovou formu prostě a jednoduše vymažeme olejem, sádlem nebo máslem, případně i vysypeme moukou či kokosem.

 

Jak se nám bez těchto věcí žije

Možná to na první pohled vypadá, jako hodně mytí a praní navíc. Nepřijde mi. Když bych všechny tyto věci používala, tak by to znamenalo mnohem víc vynášení koše navíc. Také odpadla spousta času, který byl potřeba věnovat nakupování těchto věcí. A v neposlední řadě nám to šetří peníze. U některých alternativ je vyšší počáteční investice, která se však s opakovaným používáním vyrovná nebo je mnohem nižší než cena jednorázu.

Především se ale cítím volněji! Všechny reklamy se nám sice snaží namluvit, že všechny tyto věci na jedno použití nám ušetří čas a jsou mnohem hygieničtější. Ve skutečnosti jsme s nimi byli uzamčení v neustálém kolotoči kupování – spotřebování – vyhazování – vynášení koše – kupování… Vlastně nám tyto věci především tahaly peníze z kapes.

Zatím se nám ale nepodařilo z našeho života vymazat všechny věci na jedno použití. Jsou situace, ve kterých to prostě neumíme (například, když jsme byli s Mikulášm v nemocnici). Taky nejsme stoprocentní, tj. nedaří se nám každý den. Třeba neustále zapomínáme v restauracích upozornit číšníky, že si nepřejeme ubrousky a brčka do pití. A jsou věci, bez kterých si život zatím neumíme představit, nebo zorganizovat, nebo jsme zatím nenašli plnohodnotnou náhradu. Jsou jimi:

  • toaletní papír – zatím na to prostě nemám kapacity, ale jde to. Rob Greenfield se rozhodl si v roce 2017 nekoupit nic nového, tj. ani toaleťák, na jeho webu najdete pár tipů, jak se bez něj obejít. Stejně tak i Colin Beavan ve svém projektu No impact man, kdy se snažil rok žít tak, aby jeho dopad na planetu byl opravdu minimální, v jedné fázi vyřadil i toaletní papír.
    My používáme aspoň recyklovaný, nebělený, každý zvlášť balený do papíru, nezabalené po osmi do plastu. S ruličkou šup na kompost a na papírový obal ještě napíšeme seznam na nákup. Zkoušeli jsme i velké balení (hotelového typu), ale pro domácí použití nám nepřijde praktické, jak je role velká, vytočíme více papíru, než z malé roličky. Roličky od toaleťáku se také dají všemožně využít, já z nich ráda dělám malé dárkové krabičky např. na náušnice.
  • izolepa – zatím používáme papírovou s kaučukovým lepidlem (kupujeme na Econea.cz)
  • kompostovatelná šťourátka do uší – jsem rozhodnutá, až je dopotřebujeme, další už nepořídit, opravdu to není nezbytné, ale je to lepší alternativa k těm plastovým
  • kondomy – momentálně jsme důkladně zhodnotili naši situaci a jinou variantu nenašli. Používáme alespoň kondomy s fair trade certifikací Fair squared.

Pokud vás napadnou další jednorázové věci, které třeba nevíte, jak nahradit nebo otázky k používání výše uvedených, ptejte se v komentářích nebo nám neváhejte napsat e-mail. Určitě nás zajímají i vaše vychytávky a alternativy k jednorázu, tak nám je taky napište do komentářů 🙂


Pro ty, kteří mají rádi čísla ještě odkaz na článek porovnávající ekologickou stopu látkového a papírového kapesníku: http://www.veronica.cz/otazky?i=461

26 myšlenek u “Život bez jednorázu

  1. Michaela says:

    Pokud chcete žít opravdu co nejvíc zero waste, přejděte z kondomů na PPR – Přirození plánování rodičovství. Není to zastaralá kalendářní metoda z 30. let (!), jak si dodneška hodně lidí myslí.

    Dnes existuje moderní metoda STM – symptotermální metoda. Zjednodušeně řečeno, nestanovujete plodné a neplodné období podle kalendáře, ale každý den vyhodnotíte signály svého těla a tím víte přesně, v jakém období se nacházíte. Je to tedy možné praktikovat v případě jakkoli nepravidelných či dlouhých cyklů. Sledují se tři příznaky – teplota, děložní hlen a děložní čípek.

    Kdyby to někoho z vás zajímalo víc, určitě doporučuji podívat se buď na stránky Ligy pár páru – lpp.cz nebo brněnského CENAPu (cenap.cz). Obě instituce používají trochu jinou metodiku, ta z CENAPu by měla být údajně přesnější, protože ji upravili Němci – a znáte to, německá přesnost 🙂

    Potřebujete k tomu jen teploměr, knížku a zhruba 13 vytisknutých papírů na záznamy ročně. Víc nic.

    Nechci tady dělat nějakou reklamu, ale spíš se podělit o to, jak skvělé to je. Spousta mých známých do sebe cpe chemii (Ha, tělíska, nakonec i ty kondomy), a přitom je tahle metoda dostupná všem, levná a jednoduchá. Mrzí mě,že do nás ve škole cpali všechny ty lži o nespolehlivosti,opravdu se ve středoškolských učebnicích biologie dozvíte jen o metodě z doby první republiky. 🙁

    A taky bych chtěla podotknout, že to není jen pro křesťany, jak si hodně lidí myslí.Zdá se mi naopak, že je to jediné východisko pro všechny, kteří se snaží žít aspoň trochu ekologicky nebo zero waste nebo obojí, prostě necpat do sebe chemii a žít přírodně. Nevidím jediný důvod,proč by to nemohl využívat i ten nejzarytější ateista.:)

    Moje osobní zkušenost je, že PPR používáme s manželem už 16. cyklus (něco přes rok a čtvrt),žádné neplánované dítě nemáme,a to i přesto že používáme tu „méně spolehlivou“ metodu Ligy pár páru. Navíc vím přesně,jak jsem na tom se zdravím, jak je na tom moje tělo, okamžitě poznám jak se na mně projeví stres a podobně, pro lékaře je to taky nesmírně užitečná věc tyhle záznamy.A samozřejmě výhodou je,že ji můžete použít i v případě,že naopak otěhotnět chcete,a zjistit,kdy máte naopak období nejplodnější:).

    Studie taky dokázaly (přesný názvy jsou uvedený v tý knížce s názvem Symptotermální metoda),že spolehlivost PPR je 99,3-6%. A ze zkušenosti vyplývá,že příčinou nečekanýho těhotenství nebylo špatný vyhodnocení příznaků,ale lenost je zaznamenávat nebo spolíhání se na náhodu.Navíc pokud si třeba nebudete jistý a vždycky pro jistotu přidáte jeden den,je spolehlivost – ikdyž se to asi bude zdát biologicky nemožný- opravdu 100%.Je to dokázaný lékaři a využívá se to,pokud je těhotenství u ženy naprosto vyloučeno třeba pro ohrožení života.

    Opravdu se toho nebojte,jen je to těžké jít proti proudu,ale když je někdo zero waste,tak ho snad něco takovýho už ani nemůže překvapit 😀 omlouvám se,že jsem se tak rozepsala,ale snažím se být taky co nejvíc zero waste, lokální, ekologická, soběstačná, bedýnková a já nevim kolik takových škatulek ještě existuje, ale překvapuje mě,jak málo lidí o téhle možnosti víc. Tož tak. Třeba aspoň někoho nalákám 🙂

    Jinak díky za články na téhle stránce,je suprová, jen kdyby někdo zkusil žít tenhle život na vesnici,kde je do každýho města 30km daleko jako my – je to pak opravdu mnohem těžší.

    • Michaela - bezpopelnice.cz says:

      Dobrý den, symptotermální metoda však nelze praktikovat po porodu, než se cyklus opět ustálí, což je náš případ. Navíc, já teda jsem lempl na zapisování čehokoliv, takže se obávám, že by to varianta pro nás nebyla. Spíše teď uvažujeme nad femmcupem. Jinak zastánci hormonální antikoncepce také nejsme.

      Zero waste praktikujeme a bydlíme 15 km od města na vesnici, takže jsme na tom podobně.

  2. Nikol says:

    Co se týká kondomů, lze použít pesar. Z podobného materiálu jako kalíšek. Spolehlivost srovnatelná 🙂

    • Michaela - bezpopelnice.cz says:

      Nikol, používáte pesar čistě samotný bez spermicidů?

  3. Gabriela says:

    Pokud chcete popsat téma Látkové pleny, klidně napište pomůžu. Jinak k těm kondomům – nejlepší je to bez a dávat si pozor, děláme to tak už několik let a neplánované děti nemáme 😉

  4. Swetlex says:

    Tak my nemame problem s papirovymi kapesniky aspol-topime v kachlacich.Zase mi prijde dost neefektivni cekat,az se mi naplni pracka na vyvarku kvuli latkovym kapesnikum a v dobe viroz jich mit plny kbelik,kos na pradlo a cekat treva 14dni nez pracku naplnim jimi a dalsim pradlem urcene k vyvarce.Bez vyvarky ci prani na 95 st.bych to neriskovala.Mame miminko a dost deti,rymu mame casto,tak u nas jedine jednoraz a hned spalit.

    • Michaela - bezpopelnice.cz says:

      Peru na 60, žádný problém. Také máme malé miminko. No jo, každý musí po svém.

  5. Petra says:

    Na nadobi mam krom lufy jeste uplstenou houbicku z fler od Mizzbee. Da se prat na sedesat, vydrzi a vydrbe se s ni nadobi jedny radost

    • Michaela - bezpopelnice.cz says:

      Na háčkované houbičky si také děláme zálusk, chceme je prodávat i v obchůdku.

  6. Zuzka says:

    Tak jsem na základě inspirace zde pořídila ty „houbičky“ z tykve, už je používám týden a jsou super, už se ke klasice se zatím vracet nehodlám 🙂 Díky moc za radu!

  7. Matouš z Ekonarium.cz says:

    Další z řady skvělých článků! Já začal právě těmi kapesníky a ubrousky. A děkuji za tip na rozložitelné tyčinky do uší – je to alespoň na půli cesty od těch plastových k zero waste, ale mohlo by to být přijato i rodiči 🙂

  8. Lenka says:

    Díky moc za zajímavé tipy (nejen z tohoto konkrétního článku). Dneska jsem cestovala vlakem Regiojet a ta hromada plastů a kelímků, která se po distribuci občerstvení odnese z každého kupé, úplně bolí. Používám kontaktní čočky a zajímaly by mě tipy, jak s nimi, distribuují se v plastových obalech, stejně jako roztoky, plastová jsou i pouzdra. Ty roztoky si moc neumím představit stáčené 🙂

    • Michaela - bezpopelnice.cz says:

      Díky za komentář. Cesty autobusem se Student agency mě taky vždycky bolely. Kafíčko a noviny jsem oželela, stálo by to za to, zkusit si říct o načepováňí do vlastní termosky, ale už jsme dlouho nikam necestovali.
      Čočky taky používáme a bezplastové řešení jsme prostě zatím nenašli. Stejně jako u většiny dravotnického materiálu. Je to zatím prostě díra na trhu volající po zaplnění Čočky ztím nedokázala vyřešit dokonce ani taková zero waste veteránka jako Lauren Singer (http://www.trashisfortossers.com/2016/10/what-to-do-about-contact-lenses.html )

    • Šárka says:

      v regiojetu (vlaku) jsem jednou poprosila o kávu do vlastního termohrnku. Je pravda, že ze začátku to nebylo přijato uplně s nadšením, ale nakonec to paní udělala. Věřím, že jí to nevadilo, protože vlak nebyl moc plný, ale jindy zase měli málo lidí a to jsem si netroufla, už tak pán vypadal hodně ve stresu.

    • Michaela - bezpopelnice.cz says:

      Občas to chce prostě trpělivost. Zkoušíme něco nového, na co většina lidí v naší společnosti není zvyklá a občas je to trochu vyvede z míry. Ale čím víc nás bude, tím se to stane samozřejmější.

  9. Zuzka says:

    Dík za článek! Většinu věcí, které popisujete, už se nám doma taky podařilo nahradit, obzvlášť nadšená jsem z látkových odličovacích tampónků (mám je z Fleru) a taky potvrzuji, že látkový kapesník nos rozedírá mnohem méně, než papírové. Stejně jako ostatní komentující mám zatím potíž sehnat dobrou náhradu houbiček na nádobí. Připadá mi, že různými hadříky se to nádobí prostě tak dobře neodrbe. Proto díky za inspiraci na tu eko-houbu, vyzkouším ji.

    • Michaela - bezpopelnice.cz says:

      Díky za komentář. S nákupem ekohouby moc neváhejte, majitele firmy prý unesli, tak už na trhu docházejí. (informaci mám od Econea.cz) Snad se brzy objeví nějaká náhrada. Já však stejně nejvíc drbu nerezovou drátěnkou a v kombinaci s ní mi už pak hadřík stačí.

    • Markéta says:

      Skvělý článek! Snažím se postupně dopracovat k ZW a inspirovat své nejbližší ke stejnému postupu / ústupu od jednorázovek.
      Měla bych dotaz, který je pro mě v souvislosti se ZW a cestou k lokálním surovinám zásadní. Snad mi dokážete poradit…
      Kde se pěstuje lufa? Dočetla jsem se, že v Africe a Asii, nebo se pěstuje i u nás v našich přirozených podmínkách?
      Stejný problém mám třeba s kartáčkem Yoni. Super doplněk k bambusovému kartáčku, ale zde mám stejný problém s oběma surovinami, jak se salvadorou perskou, která v našich podmínkách neroste, tak s bambusem. Ten je u nás sice v pohodě vypěstovatelný, ale je nějaký ryze český výrobce bambusových kartáčků, který by si pěstoval i vlastní bambus? Možná do toho až moc šťourám, řeknete si, ale jde mi o to, že nechci „plundrovat“ jinou část planety (+ ekologická stopa, kterou s sebou nese dovoz z jiné části světa) a nejraději bych používala jen to, co se vypěstuje v nejbližším okolí, což se mi jeví ještě o krok těžší, než žít ZW…
      Jak jste na tom vy?
      Moc díky za názory!

    • Michaela - bezpopelnice.cz says:

      Dobrý den, děkuji a držím palce v inspirování ostatních.
      Máte pravdu v tom, že najít lokální dodavatele některých produktů k ZW „potřebných“ je občas oříšek.
      O českém dodavateli lufy nevím. Zatím jsem viděla jen lufy dovážené z Filipín nebo Egypta. Ale každopádně se u nás vypěstovat dá (nejlépe ve skleníku). Sama jsem to tedy ještě nezkoušela, ale určitě to máme v plánu. Zde (http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/lufa-vypestujte-si-skvelou-masazni-zinku/) je k tomu pěkné povídání. Semínka bych zkusila sehnat v zero waste skupině na FB.
      Já mám s „kartáčky“ Yoni a Siwak problém i proto, že jsou zabalené v plastu.
      Kartáčky zatím kupujeme celobambusové od Curanatura, které však jsou vyrobené v Číně. Ale už se těším na lokálně vyráběné (rozuměj na Slovensku) z místních dřevin a německých štětinek, už na nich pracuje firma Ecoheart (měli kampaň a hithitu https://www.hithit.com/cs/project/3418/prva-kefkaren-v-europe). Objevila jsem i bukové zubní kartáčky Redecker (německá firma), ale nedaří se mi dohledat, kde vyrábějí a odkud berou suroviny. Každopádně vzhledem k ceně jsou pro mne zatím opravdu nedostupné.

  10. Iva says:

    Zajimalo by me myti nadobi a houbicky,ktere casto vyhazuji.Nasla jsem drevene kartace ci e-cloth z Econea,ale nejsem si jista,co je lepsi.

  11. Eva says:

    Dobrý den, mohla bych se prosím zeptat, zda máte alternativu k mezizubním kartáčkům? kartáčky jsou již bambusové od více výrobců, ale mezizubní kartáčky jako takové se mi nepodařilo zatím dohledat. Děkuji 🙂

    • Michaela - bezpopelnice.cz says:

      Dobrý den, místo zubních nití doporučuje Bea Johnson nitě z hedvábí, které se dají kompostovat. K mezizubním kartáčkům jsme však zatím alternativu nenašli.

  12. Johana says:

    K těm kondomům…samozřejmě neznám vaši situaci, ale můžu doporučit Femcap, se kterým mám už několik let supr zkušenosti. Jen je potřeba se s ním trochu sžít (naučit se nasazovat), ale pak už je fakt skvělej a neměnila bych 🙂

    • Michaela - bezpopelnice.cz says:

      Supr, díky za tip. Už jsem na něj kdysi koukala, zkusím to ještě prozkoumat. Trochu se obávám nešikovné manipulace…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *