Úklid pomocí jedlé sody a octa doporučuji, kudy chodím. Známým, i na přednáškách. Prostě pěju ódy. Když jsme naskladnili ocet v bezobalovém obchodě v Písku, chtěla jsem sdílet pěkný článek o ekologickém úklidu, však nenašla jsem takový, který by obsáhnul vše, co jsem chtěla. Pár dní na to, mi psala moje kamarádka, v jakém poměru se má ta soda a ocet aplikovat, v zápětí mi psala, že jí to teda v rozstřikovači nefunguje a následně, že jí to pěkně ohodilo kuchyňské skříňky, které se tedy díky tomu teď lesknou jako blesk. Uklidit octem a sodou zní jednoduše. Ale co s nimi, že?!

Úklid bez obalu

Co se sody týče, její nákup ve stylu zero waste je celkem snadný. Když je po ruce bezobalový obchod, kupujeme tam. Když ne, dá se objednat např. od Tierry verde ve velkém papírovém balení. Soda pro nás tedy problém nebyla. S octem to bylo horší. Sehnat ocet v bezobalových obchodech není zas tak jednoduché, ne všude ho mají, je to s ním totiž trochu prekérka. Když nebyl, dělali jsme si ocet vlastní – jablečný. Výroba je poměrně snadná. Návod najdete třeba tady. Teď už v Písku chodíme na stáčený ocet do BEZ.u.

Ocet a soda

Dva pomocníci nejen s úklidem pro celou domácnost. Samozřejmě si lze v některých městech již zakoupit různé čističe stáčené do vlastních nádob, což je skvělé! Ale když si celou domácnost vyčistím jen octem a sodou, tak mi to dává takový dobrý pocit, že opravdu vím, co doma používám. Žádné lahvičky se zkříženými hnáty. Navíc mi přijde super ta multifunkčnost – ocet a sodu mám vždy doma. Používáme je samozřejmě v kuchyni při vaření. A teď tedy i na úklid. Hlavně mě baví, že na úklid celé domácnosti si vystačím se dvěma položkami.

Krom úklidu využíváme sodu pro pohlcování pachů – třeba do ledničky nebo ji dám do kapesníku a strčím do smradlavých bot. Také ji přidáváme kocourovi do písku do záchůdku. Používáme je i na čištění připálených hrnců… Soda a ocet mají v domácnosti nepřeberně využití. Pro některá další doporučuji nahlédnout do knizy Bey Johnson Domácnost bez odpadu.

Octový čistič

Pro vůničku a větší účinnost v zimě házím kůru ze zkonzumovaných citrusů do velké zavařovací sklenice a postupně jak plním, tak je zalívám octem. Louhuji 3 měsíce, pak sliju a používám k úklidu. Když nejsem líná, tak tento čistič při úklidu ještě ředím 1:1 s vodou.

Používám ho na mytí méně zašpiněných povrchů, případně na mytí záchodové mísy a také je možné ho přidat do vody na vytírání.

Jako z cukru

Dlouho jsem sháněla a hledala a pak jsem na návštěvě u rodičů zahlédla starou cukřenku na moučkový cukr, která už už měla letět do koše. Zachránila jsem ji před skládkou a naplnila ji jedlou sodou. A je to naprosto geniální!

 

“Pocukruji” si takto plochu, kterou potřebuji vyčistit a zastříknu ji octem. Ocet mám v koupelně běžně po ruce v rozstřikovači (ano, plastovém, ale také zachráněném před hupsnutím do koše). Takto čistím především zažranou špínu: umouněné umyvadlo, zašlou vanu, dřez, stoletou mastnou špínu kdekoliv v kuchyni… Sodu s octem si nemíchám předem, přijde mi, že bych se tak ochudila o chemickou reakci. Čistit takto lze samozřejmě i bez cukřenky a rozstřikovače. Sodu dát na lžičku a posypat plochu, octem zašplíchnout z lahve nebo také ze lžíce. Nechám chvílu působit, cca 15 minut, a pak jen setřu hadrem/případně pomocí trochy lidské síly pořádně vydrbu.

Odpadlí odpadlíci

Čištění veškerých odpadů a záchodu provádím stejně. Do výlevky napěchuju sodu a zaliju octem. Poměr uplatňuji 1:1, většinou dávám půlku malého hrnku. Do záchoda nasypu půl hrnku jedlé sody, zaliju stejným množstvím octa. Chemická reakce velmi baví oba dva mé chlapy – syna i manžela. Je to bezva podívaná, takže doporučuju. Nechám odstát zhruba půl hodiny a potom proliju horkou vodou. Tadá!

Plochy záchoda otřu hadrem pokapaným octem nebo octovým čističem. Hadr pak putuje na vyprání spolu s plínami.

Poslední dobou je u nás ještě začal vyskytovat stáčený wc čistič. A to proto, že jsme ve fázi vylévání nočníku do záchoda a občas to prostě nejde udělat inteligentně, i kdyby člověk sebevíc chtěl. A pak z prosté lenosti je jednodušší jen sáhnout po wc čističi. Nočník pro desinfekci vystříkávám octem.

Přece hadrem, milý lojzo, hadrem!

Kdybyste chtěli vědět, jaké náčiní na úklid používám, jsou to především hadříky nastříhané ze starých ručníků. Mám jich vícero, protože momentálně je u nás neustále co utírat – jídelní stůl od ovesné kaše, podlaha od ovesné kaše, voda rozlitá úplně všude… Kromě toho u nás jsou v hlavní roli vysavač, koště, smetáček a lopatka. Smetáček a koště máme plastové ještě z dob předzerowastových, ale sehnali jsme je i z přírodních materiálů, ty používáme na dřevěné podlahy a parapety. Kýbl i lopatka jsou k sehnání v kovovém provedení. U nás zatím používáme, co máme. Až doslouží plasťáky, tak přejdeme na kov.

Druhý život během úklidu u nás dostávají dopotřebované zubní kartáčky, protože na zažrané titěrné plochy to jsou přeborníci. Já s nimi teda drhla i lihovkou počmáranou dřevěnou podlahu.

Tento rok jsem na vánoční gruntování pořídila i hadříky z mikrovlákna, abych tedy vyzkoušela, jaký je to zázrak. Prach jsem tedy utřela jen suchou švédskou utěrkou. Což tedy musím uznat, že jde lépe, než mokrým hadrem. Ale z neošetřeného dřeva to prach stejně nedostane. Takže dřevěné parapety a neošetřený dřevěný nábytek spíše zametu nebo vyluxuji. Z čeho jsem tedy nadšená jsou hadříky na leštění skla. Zrcadla tak stačí otřít hadrem a potom vyleštit mikrovláknem a tadá, lesknou se jako blesk. A žádný čistící prostředek není potřeba. (Taky si tím na leštění chodím čistit brýle :D) Koupila jsem si jednu sadu a doufám, že mi vydrží na hooodně dlouho. Protože, přecejen, je to zázrak, ale plastovej.

Podlahy

Pro náš dům je ještě specifická neošetřená dřevěná podlaha. Tu myju vodou s několika lžícemi nastrouhaného marseillského mýdla. A do ruky rejžák, samozřejmě.

Zbytek podlah lze mýt vodou s panákem octa a několika kapkami esenciálního oleje (pro příjemnou vůni) nebo s panákem octového čističe.

A pak už zbývá jen vymést pavučiny a jest uklizeno.