Radikální střih

Vlasy, vlasy, vlasyyy! Moje milovaný, dlouhý, vysněný, ustřihnutý vlasy!

Už pár měsíců chodím kolem zrcadla a protahuji obličej, protože se mi nelíbí, co vidím. Ucourané konečky. Mám z těch mých zlatých vlasů takový mrtvý pocit. Neživý. Nevitální. Už šest let je myju tuhým šamponem a posledních pár mytí experimentuji s jílem (článek brzy), protože mám pocit, že fakt fakt potřebují vyživit. Ono taky těhotenství, porod, rok a půl kojení a hned šup druhé těhotenství, to je prostě záhul pro tělo. A tělo vlasy nepotřebuje, takže co by si s nimi dělalo hlavu, když má teď za úkol vypěstovat mi v břiše mimčo.

A tak jsem se rozhodla je prostě ostříhat. Cha! Jenže to není tak jednoduchý. Ve své blízkosti nemám nikoho se zázračnýma rukama, kdo by stříhal vlasy tak, abych se nemusela bát vylézt na ulici. A jít do kadeřnictví? Já nevím, jak vy, ale já se bojím jít ke kadeřnici víc než k zubaři. Ten stres, co mi zase vytvoří na hlavě, to je fakt něco! Navíc, ještě než jsem začala s nějakým zero waste a brala jsem kadeřnictví taková, jaká jsou, jsem se vždy nechala ostříhat, nechala jsem je použít při mytí běžné prostředky, napatlat mi na hlavu všechno možné a po příchodu domů jsem okamžitě!!! zamířila k vaně a všechno to ze sebe umyla.

Takže úkol numero uno: najít dobrého kadeřníka. Úkol numero dos: najít kadeřnictví, které by splňovalo moje ekologické a etické požadavky. Prostě se mi nechce podporovat svými penězi podniky, které používají chemickou kosmetiku testovanou na zvířatech. Zaprvé proto, že nechci, aby mi to patlali na hlavu, zadruhé, protože s tím nesouhlasím. A věřím, že každou svojí investovanou korunou vytváříme takový svět, jaký chceme mít. Pro někoho je cesta jít do běžného kadeřnictví a nenechat si dát na hlavu žádný běžný prostředek. Žádný šampon, kondicionér, masku, lak na vlasy, tužidlo, gel… No, myslím, že to může být docela dobrá lekce asertivity a učení se říkat: „ne, díky“. Ale není to moje cesta. Chci podpořit svými penězi kadeřníky, kteří se nebojí jít a začít to dělat jinak.

Chtěla jsem kadeřnictví, které bude souznít. Chtěla jsem kadeřnictví, které používá přírodní kosmetiku, nejlépe aby jim no poo metody nebyly cizí a dokázali mi s nimi i trochu poradit. Úchvatné by bylo, kdyby i kompostovali vlasy.

Napoprvé jsem našla biokadeřnictví Jinový svět v Praze. Měla jsem velmi dobré ohlasy na Hanu Moneam, ale nakonec mě střihala Markéta Bobeková. Byla jsem moc spokojená. Na hlavu mi nepřišlo nic jiného než tuhý šampon a arganový olej. S Hankou by ale byla větší možnost probrat bezšamponové metody mytí vlasů. Mají je v kadeřnictví i dostupné, je možné si je zvolit při mytí vlasů. Tenkrát jsem si ale nechala vlasy střihnout jen trošku. Doufala jsem, že to mým konečkům pomůže a doufala jsem, že si dál budu moct pěstit dlouho kštici. Nepomohlo.

Nechat se ostříhat v maringotce? Proč ne!

A tak s druhým těhotenstvím a s létem přišla chuť to znovu ostříhat. Radikálněji. Dostala jsem skvělý tip od mojí kamarádky na kadeřnici, která si sama vytváří tuhé šampony nebo umyje hlavu jen tak bez ničeho. Nadšení. Úplnou náhodou se mi cestou do Prahy podařilo sehnat volný termín. Takže. Ostříháno! Martinu Matyášovou najdete na fb i na webu. V létě je prý v plánu stříhat v maringotce za Prahou, tak na to bych se hodně těšila! Celé setkání bylo hodně o bylinkách, povídání o organických produktech, jílech, žitné mouce a vajíčkách, bydlení na vesnici a tak. Boží. A hlavně jsem odešla s lehkou hlavou.

Netrnula jsem na židli, co mi na hlavě vznikne. Měla jsem pocit, že jsem v dobrých rukách. A hlavně, z čeho jsem nadšená je, že ten střih sám o sobě je pěkný a funkční. Prostě když kadeřník apriory nepředpokládá, že si vlasy budu kulmovat, žehlit, gelovat, lakovat a dělat s nimi podobné nesmysly, tak ke střihu přistupuje jinak.

S kompostováním vlasů jsem teda moc neuspěla nikde. Co mě napadlo až posléze (teda, ve skutečnosti to napadlo mého muže) je, že jsem si s sebou mohla vzít krabičku, vlásky si odnést a zkompostovat si je pěkně doma. No, tak příště.

Ještě bych chtěla zmínit jednu variantu, která mi přijde úplně nejvíc zero waste. A to: darovat svoje vlasy. Pokud máte krásné, dlouhé, husté vlasy a chcete se nechat ostříhat, zapřemýšlejte o tom, zda místo obyčejného kadeřnictví nenavštívit takové, kde vaše vlasy budou použity na výrobu paruk. Mně něco takového s mými jemnými vlasy asi nikdy nepotká. Škoda, člověk za to dostane i hezky zaplaceno. Žádný takový salon však vyzkoušený nemám, ale vím, že i v ČR to určitě funguje.

Prosím, pokud máte zkušenosti s podobně laděnými ekologickými, no poo, zero waste kadeřnictvími po celé ČR nebo salony, které nechávají z ustřižených vlasů vyrábět paruky, piště to do komentářů pod článek. Je to cenný zdroj pro všechny okolo. Díky moc!

6 myšlenek u “Radikální střih

  1. Magdaléna says:

    Mně po druhém těhotenství společně s břichem narostly do nevídaných rozměrů i vlasy, tak jsem si je také nechala střihnout od pasu až nad ramena. Byla jsem v úplně normálním kadeřnictví – L´art salon u nás v Novém Jičíně. Chodí tam i moje mamka a velice si s paní kadeřnicí rozumí. No ale proč tu vlastně píšu, když kolegyně od paní holičky co mě stříhala slyšela o kolik chci zkrátit vlasy, nejistě se mě zeptala, zda by si je mohla nechat. Nakonec jsem se dozvěděla, že je zapojená v nějakém charitativním projektu pro onkologicky nemocné, který pomáhá zajišťovat právě paruky. A že je po lidských vlasech docela poptávka. Jsou potřeba i krátké jemné vlasy na ofiny, apod. V rámci toho projektu byl prý i rockový koncert po němž se všichni ti dlouhovlasí rockeři nechali ostříhat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.