Aneb „Život bez popelnice“

„Buď změnou, kterou chceš vidět ve světě.“ Mahatma Gandhí

Jsme mladá rodinka – Michaela, Lukáš, Mikuláš a Albert Linhovi (ještě k nám patří jeden kocour, dvě kozy, dvě ovečky a proměnlivý počet slepiček). V prosinci 2015 jsme se přestěhovali do domku hnedle vedle lesa. Popelnice tu nebyla a stále se nám nedostával čas ji pořídit. Vlastně jsme neměli ani chuť ji pořídit, už tou dobou jsme směsného odpadu moc neprodukovali. A tak jsme se rozhodli udělat takový experiment a zkusit to obráceně: místo pořízení popelnice zredukovat naši produkci odpadu.

V rámci této cesty jsme se rozhodli o našem snažení psát blog a sdílet naše poznatky s ostatními.

Cílem projektu je:

• Zredukovat produkci směsného odpadu na opravdové minimum.
• Snížit naši produkci odpadků obecně (i recyklovatelných, kompostovatelných).
• Zredukovat množství používaných plastů v našem životě.

S projektem jsme začali v březnu 2016 a stanovili jsme si, že po roce naši odpadkovou situaci vyhodnotíme a uvidíme, co dál. Naším požadavkem bylo, aby změna pro nás byla udržitelná, aby se slučovala s běžným rodinným a pracovním fungováním. Chtěli jsme aby celý projekt pro nás byl zábava a objevování kreativních způsobů, jak žít život bez popelnice. Ale nechtěli jsme jít na dřeň a vyšťavit se na tom.

Pro tento styl života jsme se rozhodli, protože chceme eliminovat svou ekologickou stopu a „zero waste“ pro nás představuje ten nejmenší krok, který můžeme udělat ve svém každodenním životě. Zdroje naší planety jsou omezené a vyčerpatelné. Přijde nám zbytečné je tedy čerpat na jednorázové obaly. Zároveň nám přijde zbytečné si planetu zanášet neustále rostoucím množstvím nerozložitelného bordelu.  Je to změna v našem životě, díky které si můžeme připadat zodpovědnější ve svém každodenním jednání a rozhodování. Více o naší motivaci a jak jsme to měli na začátku se můžete dočíst na blogu.

Rok se přehoupl do dalšího roku, dny ubíhaly a nás ani nenapadlo z rozjetého vlaku vystoupit. Jen stále nebyl čas na nějaké zhodnocení. To jsme nakonec sepsali až po dvou letech – k přečtení ZDE.

Stále jsme na cestě, stále hledáme alternativy, stále se naše situace vyvíjí, rodina se rozrůstá, zvířectvo se navyšuje co do počtu i druhů, odpadky se tenčí. Daří se nám problematiku řešit stále více do hloubky a stále je, kam jít. „Zero waste“ se nám zažralo pod kůži, žijeme ho každým dnem. Už to pro nás není jen o tom, že nakupujeme do vlastních pytlíků. Vlastně je to pro nás mnohem více o NEnakupování, vědomém rozhodování se, udržitelné módě, zdravém životě. Neřešíme jen směsný odpad, ale i jakou kosmetiku a drogerii doma používáme. Kolik vody spotřebujeme. Jakými materiály se obklopujeme. Jaké zdroje využíváme.

V červnu 2017 jsme v Písku otevřeli bezobalový obchod, protože zájem o bezobalové nákupy v našem okolí začal vzrůstat. Také jsme začali pořádat přednášky, besedy a diskuze na téma života bez odpadu, protože jsme původním povoláním pedagogové a rádi šíříme dál to, co nám přijde důležité a smysluplné.