Dnes je den jako stvořený pro napsání článku o plenkách. Dnes je totiž den na ho**o. A kdo máte malé děti, tak mi jistě dáte za pravdu, že občas se prostě nejedná o žádnou metaforu. Myslím to naprosto doslovně. Chcete veselou historku? Máte ji mít… Číst dál
Už jsou to dva měsíce, co se nám doma narodil druhý syn – Albert. Porod to byl luxusní! Na jednu stranu proto, že to byl porod vědomý, rychlý, předčil všechna naše očekávání o krásném zrození a stal se velmi posilujícím zážitkem. Ale také proto, že jsme si dopřáli ten luxus na jeden den zapomenout, že nemáme popelnici a uchýlili jsme se do pohodlí jednorázu. Možnost použít jednorázové pomůcky už totiž rozhodně neberu jako samozřejmost, ale jako velký LUXUS – a stále i jako velký rozmar. Číst dál
My si dovolujeme rádi. Občas si dovolujeme odpočívat, když je nejvíc práce. Často jsme drzí a dovolujeme si říct nebo dělat věci, které jsou mimo hlavní proud. Minulý rok jsme si dovolili hodně. Jeli jsme totiž na dovolenou. Nechali jsme doma kozy a slepice a vyrazili jsme na týden na Šumavu na kola (nebojte, o zvířátka bylo dobře postaráno).
Věřím, že spousta lidí si řekne, že teda celej rok se snaží, tak by během té dovolenky mohli polevit a trochu si od svého snažení odpočnout. Vypnout. Zrelaxovat. Neřešit to.
Jenže to bysme nebyli my. Neumíme a nechce svoje principy opouštět jen proto, že by to bylo jednodušší. A tak když se celý rok snažíme žít bez odpadu, nepojedeme na dovolenou a nezanecháme za sebou koše plné odpadků jen proto, že máme zrovna týden volno. Ale jednodušší by to rozhodně bylo, o tom žádná. Číst dál
Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil. No poo metody mi přišli vždycky jako “už fakt moc” hippie, eko, fuj, divný… Vážně. A teď si myju vlasy hlínou! Tedy marockým jílem, abych byla přesná.
Vlasy, vlasy, vlasyyy! Moje milovaný, dlouhý, vysněný, ustřihnutý vlasy!
Už pár měsíců chodím kolem zrcadla a protahuji obličej, protože se mi nelíbí, co vidím. Ucourané konečky. Mám z těch mých zlatých vlasů takový mrtvý pocit. Neživý. Nevitální. Už šest let je myju tuhým šamponem a posledních pár mytí experimentuji s jílem (článek brzy), protože mám pocit, že fakt fakt potřebují vyživit. Ono taky těhotenství, porod, rok a půl kojení a hned šup druhé těhotenství, to je prostě záhul pro tělo. A tělo vlasy nepotřebuje, takže co by si s nimi dělalo hlavu, když má teď za úkol vypěstovat mi v břiše mimčo.
A tak jsem se rozhodla je prostě ostříhat. Číst dál
aneb jak zvládám menstruaci bez jednorázu.
Mám pocit, že s tímto tématem trochu vstupuji na nebezpečnou půdu. Ale nedá mi to, protože si myslím, že je potřeba o tom mluvit. Spousta žen si totiž myslí, že nemají jinou možnost, než používat jednorázové vložky a tampony. Pro některé je jejich používání volbou. Jiné ale nevědí, že na trhu existují i jiné možnosti – které jsou podle mne nejen ekologičtější a ekonomičtější, ale i mnohem příjemnější. Číst dál
Ráda si dělám TO DO listy. Na všechno. A ráda je odškrtávám. Jednoho dne se na jednom takovém lístku na ledničce někde mezi “umýt nádobí” a “uklidit špajz” objevilo i “ZBAVIT SE JEDNORÁZU”. Už jsem řekla, jak ráda si položky na svých to do listech odškrtávám? Jo? No, nedalo se svítit, musela jsem jít a začít se otáčet. Hledat alternativy k věcem na jedno použití. A, světe div se, ony existují!
Holení bez vytváření odpadků? Skoro nemožné, říkala jsem si a zálibně jsem pokukovala po mé borůvkami vonící (a chemie plné) pěně na holení a “jednorázových” holítkách, která jsem se snažila opakovaně používat až do jejich úplné smrti.
Můj manžel dlouho snil o holicím strojku, který by ho od jednorázu vysvobodil. Zkusili jsme ho. Žádný velký úspěch se ale nekonal. Spíš přišlo zklamání a nedokonale oholená tvář.
Tak jsme zapátrali a narazili na řešení (článek od Lauren Singer)… Číst dál
Jsme jedni z těch nadšenců, co si rádi vyrábí své vlastní produkty – jídlo, kosmetiku, drogerii… Ale jsou věci, které si sami udělat prostě neumíme. A taky se nám narodilo miminko a občas jsme rádi, že se za celý den stihneme najíst a na vyrábění prášku na praní už prostě nezbývá energie.
Drogerie a kosmetiky kupujeme minimální množství, za to na ně máme vysoké požadavky. Rozhodně potřebujeme, aby byli v přírodě odbouratelné, aby v nich nebyly látky, které by ohrožovaly naše zdraví, aby byly funkční a aby byly bez obalu. No, hlavně ta poslední podmínka zdá se být docela oříšek. Proto nás nadchlo, když jsme se dozvěděli o pražském obchodě s názvem Nebaleno, který prodává drogistické výrobky a kosmetiku na váhu.
Čištění zubů tak jak ho znám a od dětství provozuji se zdá být čistě plastovou záležitostí. Z plastové tuby vymáčknu divoce barevnou, ochucenou, hustě pěnící pastu na zuby, nanesu na plastový kartáček a tradá s tím do pusy. No, řekli jsme, že snížíme svou produkci plastů. Tak tedy do toho.