Náš druhý rok bez popelnice

Již je to skoro dva roky, co žijeme bez popelnice. Cesta je to zajímavá a dobrodružná, zavála nás tam, kam jsme vůbec netušili, že dojdeme. A tak jsem přichystala takovou malou reflexi, jak to všechno bylo.

Počáteční nadšení

Do projektu Rok bez popelnice jsme skočili přímo po hlavě, tak jak to máme ve zvyku. Jsme tvorové netrpěliví, nedočkaví a všechno bysme potřebovali hned. Ani při učení nových dovedností a získávání nových návyků nemáme sami se sebou moc trpělivosti, obzvláště já. A tak jsme měli pocit, že se z nás přes noc stanou mistři zero waste. Sice jsme si dali rok na naučení se všeho nového, ale chtěli jsme všechno hned. Číst dál

Jak jsme si nekoupili nástěnku

Psal se únor, leželi jsme večer v posteli a můj muž z ničeho nic říká: „Zítra koupím nástěnku.“ COŽE?! Jako novou nástěnku? V hlavě mi vyskočila představa korkové nástěnky pěkně zabalené v plastovém obalu. Na co sakra potřebujeme nástěnku?! Den před tím jsem si zrovna četla předsevzetí Roba Greenfielda na rok 2017: nekoupit si nic nového. „Nevím, jestli s tím souhlasím.“ vypadlo ze mne. A tak začala naše debata o koupi nástěnky.

Číst dál

Život bez jednorázu

Ráda si dělám TO DO listy. Na všechno. A ráda je odškrtávám. Jednoho dne se na jednom takovém lístku na ledničce někde mezi „umýt nádobí“ a „uklidit špajz“ objevilo i „ZBAVIT SE JEDNORÁZU“. Už jsem řekla, jak ráda si položky na svých to do listech odškrtávám? Jo? No, nedalo se svítit, musela jsem jít a začít se otáčet. Hledat alternativy k věcem na jedno použití. A, světe div se, ony existují!

Číst dál

Další pán na holení

Holení bez vytváření odpadků? Skoro nemožné, říkala jsem si a zálibně jsem pokukovala po mé borůvkami vonící (a chemie plné) pěně na holení a „jednorázových“ holítkách, která jsem se snažila opakovaně používat až do jejich úplné smrti.

Můj manžel dlouho snil o holicím strojku, který by ho od jednorázu vysvobodil. Zkusili jsme ho. Žádný velký úspěch se ale nekonal. Spíš přišlo zklamání a nedokonale oholená tvář.

Tak jsme zapátrali a narazili na řešení (článek od Lauren Singer)… Číst dál

Prací gel do vlastního obalu, prosím

Jsme jedni z těch nadšenců, co si rádi vyrábí své vlastní produkty – jídlo, kosmetiku, drogerii… Ale jsou věci, které si sami udělat prostě neumíme. A taky se nám narodilo miminko a občas jsme rádi, že se za celý den stihneme najíst a na vyrábění prášku na praní už prostě nezbývá energie.

Drogerie a kosmetiky kupujeme minimální množství, za to na ně máme vysoké požadavky. Rozhodně potřebujeme, aby byli v přírodě odbouratelné, aby v nich nebyly látky, které by ohrožovaly naše zdraví, aby byly funkční a aby byly bez obalu. No, hlavně ta poslední podmínka zdá se být docela oříšek. Proto nás nadchlo, když jsme se dozvěděli o pražském obchodě s názvem Nebaleno, který prodává drogistické výrobky a kosmetiku na váhu.

Číst dál

Mít čistý chrup

Čištění zubů tak jak ho znám a od dětství provozuji se zdá být čistě plastovou záležitostí. Z plastové tuby vymáčknu divoce barevnou, ochucenou, hustě pěnící pastu na zuby, nanesu na plastový kartáček a tradá s tím do pusy. No, řekli jsme, že snížíme svou produkci plastů. Tak tedy do toho.

Číst dál

Jak nakupujeme jídlo

Od chvíle, kdy jsme začali o našem projektu mluvit se svým okolím, je nejčastější otázkou, na kterou se nás všichni ptají: „A jak nakupujete?“ Z nákupu potravin do naší domácnosti plynulo před začátkem projektu nejvíce odpadků, bylo to tedy téma, které jsme začali řešit jako první. Jídlo nakupujeme všichni a většina z nás se s jeho pořizováním potýká několikrát týdně. Rozhodla jsem se tedy poodkrýt, jak nakupujeme potraviny s minimální produkcí odpadků.

Číst dál

Čím si drbu hlavu

Internetem lítají všechny možné „no poo“ metody skládající se z mytí vlasů jen vodou, nebo taky jedlou sodou, žitnou moukou, octem… No, přiznám se, že k ničemu takovému jsem se ještě neodvážila a zatím se tím směrem vydávat nechci.

Jedno léto jsem se odhodlala vyrobit si vlastní tekutý šampon. Vlasy byly v pohodě, ale konzistence přípravku mi tak jako tak úplně neseděla, vůně kopřiv mi nakonec moc libá nebyla a hlavně jsem zjistila, že míchám dohromady spoustu ingrediencí, o kterých ani nedokážu říct, co jsou zač. Všechny zabalené v malých lahvičkách a mini igelitových pytlíčkách vytvářely vlastně spoustu odpadu.
Co tedy používám?

Ručně vyráběný. Přírodní. Bylinkový. Tuhý. ŠAMPON.

Číst dál

Jednorázový pobyt v nemocnici

Ač jsme to úplně neplánovali, porod našeho prvorozeného skončil v nemocnici. Náš chlapíček potřeboval svůj příchod na svět poněkud rozdýchat a potřeboval k tomu lékařskou pomoc a tak jsme si v nemocnici pobyli dlouhých 9 dní.

Na dětské JIPce potkáte desinfekční mýdlo doslova na každém kroku. Při vstupu na oddělení, při vstupu do každé místnosti, u východu… Prostě všude. Všechno musí být desinfikováno. Samotnou mě však překvapilo množství jednorázových věcí, které je možné během jednoho dne použít. Jelikož doma už jednorázové ubrousky, kapesníky a vůbec většinu věcí na jedno použití vlastně nevyužíváme, byl pro mne střet s nemocničním prostředím trochu šok. Číst dál

Co po nás zbyde?

Na podzim minulého roku jsme koupili dům. Dům, který již má svou historii, byl postavený na počátku 19. století a tak se několik majitelů a rodin v jeho zdech již vystřídalo. Když jsme ho kupovali, byl dům již dva roky neobývaný. Předtím tu bydlel starý pán a jeho rodina si dala určitě dost práce s vyklizením obytných prostor a myslím, že i ostatních budov. Zanechala tu jen několik kusů celkem funkčního nábytku. To ale nic nemění na tom, že i přesto tu zbylo spousta, opravdu SPOUSTA bordelu a nepořádku, nefunkčních starých věcí, rozpadajících se věcí apod. Většina z toho byla usídlena na půdě. Ta se během rekonstrukce rychle vyklidila do místního přístěnku a přes zimu tam zůstala schovaná. Ale přišlo jaro a my jsme se rozhodli pustit do debordelizace. Pozvali jsme si k tomu kamarády z Chudáka Sviště (jeden ze základních článků Hnutí Brontosaurus). Pěkně jsme si u vyklízení mákli.

Číst dál