Jablečný ocet – sámodómo

Hon za octem bez obalu začíná být pro ty, kteří mají bezobalový obchod při ruce, docela úspěšným úkolem. Ale ne každý má to štěstí a spousta bezobalů zatím nedisponuje ani tím obyčejným kvasným octem. My jsme si jablečný ocet vyráběli ještě než jsme slyšeli o nějakém zero waste. Letos je jablek všude dosti. Spousta jich přijde nazmar. Doporučuji tedy si vyrobit vlastní jablečný ocet. Je to totiž mega jednoduché a není to žádná věda. Číst dál

Dovolit si dovolelkovat

My si dovolujeme rádi. Občas si dovolujeme odpočívat, když je nejvíc práce. Často jsme drzí a dovolujeme si říct nebo dělat věci, které jsou mimo hlavní proud. Minulý rok jsme si dovolili hodně. Jeli jsme totiž na dovolenou. Nechali jsme doma kozy a slepice a vyrazili jsme na týden na Šumavu na kola (nebojte, o zvířátka bylo dobře postaráno).

Věřím, že spousta lidí si řekne, že teda celej rok se snaží, tak by během té dovolenky mohli polevit a trochu si od svého snažení odpočnout. Vypnout. Zrelaxovat. Neřešit to.

Jenže to bysme nebyli my. Neumíme a nechce svoje principy opouštět jen proto, že by to bylo jednodušší. A tak když se celý rok snažíme žít bez odpadu, nepojedeme na dovolenou a nezanecháme za sebou koše plné odpadků jen proto, že máme zrovna týden volno. Ale jednodušší by to rozhodně bylo, o tom žádná. Číst dál

Let it SLOU

O Kamile Boudové jsem se dozvěděla celkem nedávno z jejího rozhovoru s kuchařkou ze Svatojánu, hned jsem zhltla i její knihu Falešná Pařížanka a začetla se do SLOU magazínů, jejichž první tři čísla jsou online zdarma. A o čem to všechno je? O módě především. Pomalé, udržitelné, lokální, recyklované a ne/recyklovatelné, Fashion revolution, odkud putuje naše oblečení, jaké je kvality, z jakých materiálů, kdo a za jakých podmínek ho vyrábí.

Kamila Boudová již několikátým rokem organizuje v Čechách festival udržitelné módy a pomalého životního stylu SLOU days. A když jsem zjistila, že v době konání budeme v Praze, nedalo by mi to se tam nejít aspoň podívat.
Číst dál

Radikální střih

Vlasy, vlasy, vlasyyy! Moje milovaný, dlouhý, vysněný, ustřihnutý vlasy!

Už pár měsíců chodím kolem zrcadla a protahuji obličej, protože se mi nelíbí, co vidím. Ucourané konečky. Mám z těch mých zlatých vlasů takový mrtvý pocit. Neživý. Nevitální. Už šest let je myju tuhým šamponem a posledních pár mytí experimentuji s jílem (článek brzy), protože mám pocit, že fakt fakt potřebují vyživit. Ono taky těhotenství, porod, rok a půl kojení a hned šup druhé těhotenství, to je prostě záhul pro tělo. A tělo vlasy nepotřebuje, takže co by si s nimi dělalo hlavu, když má teď za úkol vypěstovat mi v břiše mimčo.

A tak jsem se rozhodla je prostě ostříhat. Číst dál

Ženské dny

aneb jak zvládám menstruaci bez jednorázu.

Mám pocit, že s tímto tématem trochu vstupuji na nebezpečnou půdu. Ale nedá mi to, protože si myslím, že je potřeba o tom mluvit. Spousta žen si totiž myslí, že nemají jinou možnost, než používat jednorázové vložky a tampony. Pro některé je jejich používání volbou. Jiné ale nevědí, že na trhu existují i jiné možnosti – které jsou podle mne nejen ekologičtější a ekonomičtější, ale i mnohem příjemnější. Číst dál

Velké gruntování

Úklid pomocí jedlé sody a octa doporučuji, kudy chodím. Známým, i na přednáškách. Prostě pěju ódy. Když jsme naskladnili ocet v bezobalovém obchodě v Písku, chtěla jsem sdílet pěkný článek o ekologickém úklidu, však nenašla jsem takový, který by obsáhnul vše, co jsem chtěla. Pár dní na to, mi psala moje kamarádka, v jakém poměru se má ta soda a ocet aplikovat, v zápětí mi psala, že jí to teda v rozstřikovači nefunguje a následně, že jí to pěkně ohodilo kuchyňské skříňky, které se tedy díky tomu teď lesknou jako blesk. Uklidit octem a sodou zní jednoduše. Ale co s nimi, že?! Číst dál

Náš druhý rok bez popelnice

Již je to skoro dva roky, co žijeme bez popelnice. Cesta je to zajímavá a dobrodružná, zavála nás tam, kam jsme vůbec netušili, že dojdeme. A tak jsem přichystala takovou malou reflexi, jak to všechno bylo.

Počáteční nadšení

Do projektu Rok bez popelnice jsme skočili přímo po hlavě, tak jak to máme ve zvyku. Jsme tvorové netrpěliví, nedočkaví a všechno bysme potřebovali hned. Ani při učení nových dovedností a získávání nových návyků nemáme sami se sebou moc trpělivosti, obzvláště já. A tak jsme měli pocit, že se z nás přes noc stanou mistři zero waste. Sice jsme si dali rok na naučení se všeho nového, ale chtěli jsme všechno hned. Číst dál

Jak jsme si nekoupili nástěnku

Psal se únor, leželi jsme večer v posteli a můj muž z ničeho nic říká: „Zítra koupím nástěnku.“ COŽE?! Jako novou nástěnku? V hlavě mi vyskočila představa korkové nástěnky pěkně zabalené v plastovém obalu. Na co sakra potřebujeme nástěnku?! Den před tím jsem si zrovna četla předsevzetí Roba Greenfielda na rok 2017: nekoupit si nic nového. „Nevím, jestli s tím souhlasím.“ vypadlo ze mne. A tak začala naše debata o koupi nástěnky.

Číst dál