Život bez jednorázu

Ráda si dělám TO DO listy. Na všechno. A ráda je odškrtávám. Jednoho dne se na jednom takovém lístku na ledničce někde mezi „umýt nádobí“ a „uklidit špajz“ objevilo i „ZBAVIT SE JEDNORÁZU“. Už jsem řekla, jak ráda si položky na svých to do listech odškrtávám? Jo? No, nedalo se svítit, musela jsem jít a začít se otáčet. Hledat alternativy k věcem na jedno použití. A, světe div se, ony existují!

Číst dál

Další pán na holení

Holení bez vytváření odpadků? Skoro nemožné, říkala jsem si a zálibně jsem pokukovala po mé borůvkami vonící (a chemie plné) pěně na holení a „jednorázových“ holítkách, která jsem se snažila opakovaně používat až do jejich úplné smrti.

Můj manžel dlouho snil o holicím strojku, který by ho od jednorázu vysvobodil. Zkusili jsme ho. Žádný velký úspěch se ale nekonal. Spíš přišlo zklamání a nedokonale oholená tvář.

Tak jsme zapátrali a narazili na řešení (článek od Lauren Singer)… Číst dál

Prací gel do vlastního obalu, prosím

Jsme jedni z těch nadšenců, co si rádi vyrábí své vlastní produkty – jídlo, kosmetiku, drogerii… Ale jsou věci, které si sami udělat prostě neumíme. A taky se nám narodilo miminko a občas jsme rádi, že se za celý den stihneme najíst a na vyrábění prášku na praní už prostě nezbývá energie.

Drogerie a kosmetiky kupujeme minimální množství, za to na ně máme vysoké požadavky. Rozhodně potřebujeme, aby byli v přírodě odbouratelné, aby v nich nebyly látky, které by ohrožovaly naše zdraví, aby byly funkční a aby byly bez obalu. No, hlavně ta poslední podmínka zdá se být docela oříšek. Proto nás nadchlo, když jsme se dozvěděli o pražském obchodě s názvem Nebaleno, který prodává drogistické výrobky a kosmetiku na váhu.

Číst dál

Mít čistý chrup

Čištění zubů tak jak ho znám a od dětství provozuji se zdá být čistě plastovou záležitostí. Z plastové tuby vymáčknu divoce barevnou, ochucenou, hustě pěnící pastu na zuby, nanesu na plastový kartáček a tradá s tím do pusy. No, řekli jsme, že snížíme svou produkci plastů. Tak tedy do toho.

Číst dál

Jak nakupujeme jídlo

Od chvíle, kdy jsme začali o našem projektu mluvit se svým okolím, je nejčastější otázkou, na kterou se nás všichni ptají: „A jak nakupujete?“ Z nákupu potravin do naší domácnosti plynulo před začátkem projektu nejvíce odpadků, bylo to tedy téma, které jsme začali řešit jako první. Jídlo nakupujeme všichni a většina z nás se s jeho pořizováním potýká několikrát týdně. Rozhodla jsem se tedy poodkrýt, jak nakupujeme potraviny s minimální produkcí odpadků.

Číst dál

Čím si drbu hlavu

Internetem lítají všechny možné „no poo“ metody skládající se z mytí vlasů jen vodou, nebo taky jedlou sodou, žitnou moukou, octem… No, přiznám se, že k ničemu takovému jsem se ještě neodvážila a zatím se tím směrem vydávat nechci.

Jedno léto jsem se odhodlala vyrobit si vlastní tekutý šampon. Vlasy byly v pohodě, ale konzistence přípravku mi tak jako tak úplně neseděla, vůně kopřiv mi nakonec moc libá nebyla a hlavně jsem zjistila, že míchám dohromady spoustu ingrediencí, o kterých ani nedokážu říct, co jsou zač. Všechny zabalené v malých lahvičkách a mini igelitových pytlíčkách vytvářely vlastně spoustu odpadu.
Co tedy používám?

Ručně vyráběný. Přírodní. Bylinkový. Tuhý. ŠAMPON.

Číst dál

Jednorázový pobyt v nemocnici

Ač jsme to úplně neplánovali, porod našeho prvorozeného skončil v nemocnici. Náš chlapíček potřeboval svůj příchod na svět poněkud rozdýchat a potřeboval k tomu lékařskou pomoc a tak jsme si v nemocnici pobyli dlouhých 9 dní.

Na dětské JIPce potkáte desinfekční mýdlo doslova na každém kroku. Při vstupu na oddělení, při vstupu do každé místnosti, u východu… Prostě všude. Všechno musí být desinfikováno. Samotnou mě však překvapilo množství jednorázových věcí, které je možné během jednoho dne použít. Jelikož doma už jednorázové ubrousky, kapesníky a vůbec většinu věcí na jedno použití vlastně nevyužíváme, byl pro mne střet s nemocničním prostředím trochu šok. Číst dál

Co po nás zbyde?

Na podzim minulého roku jsme koupili dům. Dům, který již má svou historii, byl postavený na počátku 19. století a tak se několik majitelů a rodin v jeho zdech již vystřídalo. Když jsme ho kupovali, byl dům již dva roky neobývaný. Předtím tu bydlel starý pán a jeho rodina si dala určitě dost práce s vyklizením obytných prostor a myslím, že i ostatních budov. Zanechala tu jen několik kusů celkem funkčního nábytku. To ale nic nemění na tom, že i přesto tu zbylo spousta, opravdu SPOUSTA bordelu a nepořádku, nefunkčních starých věcí, rozpadajících se věcí apod. Většina z toho byla usídlena na půdě. Ta se během rekonstrukce rychle vyklidila do místního přístěnku a přes zimu tam zůstala schovaná. Ale přišlo jaro a my jsme se rozhodli pustit do debordelizace. Pozvali jsme si k tomu kamarády z Chudáka Sviště (jeden ze základních článků Hnutí Brontosaurus). Pěkně jsme si u vyklízení mákli.

Číst dál

Náš první nákup v Bezobalu.org

Za sedmero horami a sedmero řekami byl jeden obchod, tajuplně schovaný v nádvoří činžáku. V tom obchodě, když jste nakoupili, nepřinesli jste si domů jediný kousek plastu. Dokonce jste si nepřinesli domů ani žádný jiný jednorázový obal. Ten obchod byl totiž kouzelný. Byl bezobalový!  A představte si, že tohle není pohádka. Taková prodejna opravdu stojí v centru Prahy a my jsme v ní byli, velký nákup udělali a teď přinášíme zprávy o tomto našem podniku.

Číst dál

Zamyšlení nad naším košem

Mám dojem, že až teď jsem se začala opravdu zamýšlet nad tím, kam odpadky z naší domácnosti putují. Předtím vše bylo celkem jednoduché. Cokoliv se nám už nehodilo, vyhodilo se. Ať už do koše nebo do tříděného odpadu. Největší problém pro nás představovalo vzít koš a vynést ho do popelnice. A díky tomuto činu pak odpad magicky zmizel z naší domácnosti a tím pro mne i zmizelo povědomí o něm. Mohla jsem na něj s radostí zapomenout. Odpadková víla se pak už postarala o to, aby odpadky zmizely z popelnice i z našich životů. Tadá! Hotovo, problém vyřešen.

Přemýšlení nad tím, že produkovaný odpad se musí někde kumulovat, že se s ním dále něco děje, šlo mimo mé vědomí. Každopádně jsem o tom nechtěla přemýšlet. Nepohazuji odpadky po přírodě, neodpadávají mi od ruky na ulici, třídím odpad a dokonce kompostuji. Tím dělám pro planetu vše, co je v mých silách, říkala jsem si.

Za poslední měsíc jsem svůj postoj k odpadu poněkud přehodnotila. Rozhodla jsem se více sledovat, co kupujeme a co vyhazujeme. Číst dál